Naše weby vznikají s důrazem na , funkčnost a čistý design.
Každý projekt bereme jako příležitost vytvořit něco, co vám bude skutečně sloužit.
Když se řekne české technologické centrum, většina lidí si vybaví Prahu, Brno nebo možná Ostravou. Jihlava? Ta se v takových debatách dlouho neobjevovala. Město na půl cesty mezi dvěma největšími českými metropolemi bylo vnímáno spíše jako klidné krajské město s bohatou historií, pěkným náměstím a dobrou polohou na dálnici D1. A pak se něco začalo měnit. Pomalu, nenápadně, ale čím dál tím viditelněji. Dnes už Jihlava není jen průjezdní bod – stává se místem, kam firmy přicházejí, kde vznikají zajímavé projekty a kde se rodí ambice, které přesahují hranice Vysočiny.
Co za tím stojí? Jak to, že město o zhruba padesáti tisících obyvatelích začíná rezonovat v technologickém světě? A co to vlastně znamená pro lidi, kteří v Jihlavě žijí nebo přemýšlejí, jestli se tam přestěhovat? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v tomto článku – bez zbytečného žargonu a s nohama pevně na zemi.
Geografická poloha Jihlavy je jedním z jejích největších aktiv, i když to tak možná na první pohled nevypadá. Město leží přesně na půli cesty mezi Prahou a Brnem – obě vzdálené přibližně 130 kilometrů. Po dálnici D1 se dostanete do Prahy za necelou hodinu a půl, do Brna za podobnou dobu. To není náhoda, to je strategická výhoda, kterou si firmy hledající místo pro svou pobočku nebo celé sídlo začínají čím dál víc uvědomovat.
Proč je to důležité? Protože dnešní technologické firmy nemusí sedět v centru velkoměsta. Potřebují dostupnost, kvalitní zaměstnance a přijatelné náklady. A v tomhle trojúhelníku Jihlava překvapivě dobře obstojí. Ceny kancelářských prostor jsou výrazně nižší než v Praze nebo Brně, dopravní dostupnost je skvělá a město se v posledních letech snaží vytvářet podmínky, které tenhle trend ještě urychlí.
K tomu přidejte fakt, že Jihlava je krajské město se vší infrastrukturou, která k tomu patří – nemocnicí, soudem, úřady, kulturními institucemi. Není to venkov, ale ani velkoměstský chaos. Pro spoustu lidí je tohle kombinace, po které touží: dostupnost metropolí bez jejich stresů a nákladů.
Aby bylo jasno: Jihlava není technologické město, které by vzniklo přes noc. Má průmyslovou tradici, která sahá desítky let do minulosti, a právě na ní do značné míry staví svůj dnešní rozvoj.
Nejvýznamnějším průmyslovým zaměstnavatelem ve městě je Bosch Diesel, závod, který v Jihlavě funguje od roku 1993 a dnes zaměstnává přes čtyři tisíce lidí. Vyrábí se zde vstřikovací systémy pro dieselové motory – produkty, které vyžadují obrovskou přesnost, sofistikované výrobní procesy a neustálý technologický vývoj. Bosch v Jihlavě není jen montovna – je to výzkumné a vývojové centrum, kde pracují inženýři, technici a vědci.
Tohle má zásadní dopad na celé místní prostředí. Když v regionu působí taková firma, vychovává generace lidí, kteří umí pracovat s technikou, rozumí procesům, mají zkušenosti s kvalitními firemními postupy. Vytváří se ekosystém dodavatelů, subdodavatelů a servisních firem. A co je možná nejdůležitější – ukazuje ostatním firmám, že v Jihlavě se dá sehnat kvalitní pracovní síla.
Bosch samozřejmě není jediný. V průmyslových zónách kolem Jihlavy najdete desítky dalších výrobních a technologických firem, které dohromady tvoří silnou průmyslovou základnu. Tato základna je teď základem pro přechod k moderním technologiím – od automatizace a robotizace až po digitalizaci výroby, která je v celém odvětví nevyhnutelná.
Žádné technologické centrum nemůže fungovat bez vzdělávání. A i v tomto ohledu má Jihlava co nabídnout, i když stále platí, že se jedná spíše o budování základů než o hotový produkt.
Klíčovou institucí je Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ), která nabízí studijní programy v oborech jako jsou informační technologie, strojírenství nebo zdravotnictví. Není to velká výzkumná univerzita, ale plní důležitou funkci: dává možnost studovat technické obory přímo v Jihlavě a udržuje v regionu mladé lidi, kteří by jinak odešli do Prahy nebo Brna a zpravidla se už nevrátili.
K tomu přidejte síť středních odborných škol se zaměřením na techniku, elektrotechniku a IT. Firmy jako Bosch s těmito školami aktivně spolupracují – poskytují stáže, stipendia, zapůjčují techniku. Výsledkem je, že absolventi mají reálné zkušenosti z praxe ještě předtím, než nastoupí na první práci.
Je pravda, že Jihlavě chybí velká technická univerzita jako je VUT v Brně nebo ČVUT v Praze. To je objektivní slabina, kterou ani nejlepší vůle nedokáže rychle napravit. Ale města se rozvíjejí tím, co mají – a Jihlava s tím, co má, pracuje čím dál tím lépe.
Slovo „startup“ možná v kombinaci s Jihlavou zní trochu zvláštně. Přesto – i tady vznikají firmy, které myslí velkoryse a mají ambice přesahovat regionální hranice.
Jihlavská startupová scéna je upřímně řečeno malá. Nemá stovky firem, akcelerátory nabitých kapitálem ani každotýdenní networkingové akce jako Praha. Ale má něco jiného: autentičnost a nízké náklady na experimentování. Pronájem prostoru pro malou firmu nebo coworkingové centrum vás v Jihlavě přijde na zlomek toho, co byste zaplatili ve velkém městě. To znamená, že si zakladatelé mohou déle dovolit zkoušet, chybovat a zlepšovat svůj produkt, aniž by je každý měsíc dusil vysoký nájem.
V posledních letech se v Jihlavě rozvíjí i coworkingová kultura. Vznikají sdílené kanceláře, kde se potkávají freelanceři, malé firmy i lidé pracující na dálku pro zahraniční zaměstnavatele. Tato komunita je malá, ale dynamická a vzájemně propojená – což má své výhody. Všichni se navzájem znají, snáze si pomáhají a sdílejí kontakty.
Důležitou roli hrají také místní podnikatelské inkubátory a podpora ze strany města a kraje. Vysočina jako celek se snaží podporovat podnikání a inovace, i když tempo změn není vždy tak rychlé, jak by si někteří přáli.
Jedno z méně viditelných, ale o to zajímavějších témat je to, jak Jihlava přistupuje k digitalizaci svého fungování jako města. A tady se odehrává docela zajímavý příběh.
Jihlavský magistrát patří k těm úřadům, které se digitalizaci nebojí a aktivně ji vyhledávají. Elektronické podání žádostí, digitální úřední deska, online komunikace s občany – to jsou věci, které v Jihlavě fungují a které v mnoha jiných městech podobné velikosti stále ještě nejsou samozřejmostí.
Zajímavý je také přístup k tzv. chytrému městu (smart city). Jihlava se zapojila do různých projektů, které mají za cíl zlepšit kvalitu života ve městě pomocí technologií – od chytrého osvětlení přes monitorování kvality ovzduší až po optimalizaci dopravy. Nejde o revoluční skoky, ale o postupné, promyšlené kroky, které dávají smysl a mají měřitelné výsledky.
Pro technologické firmy, které hledají místo k podnikání, je tohle pozitivní signál. Město, které samo funguje moderně a je otevřené inovacím, je lepší partner než úřad, který stále posílá papírové formuláře. Jihlava v tomhle ohledu posílá zprávu: jsme tady a jdeme s dobou.
Konkrétní příklady jsou vždy přesvědčivější než obecná tvrzení. Jihlava v posledních letech přilákala nebo vychovala několik IT a technologických firem, které stojí za zmínku.
Jednou z opakujících se kategorií jsou firmy zaměřené na vývoj software pro průmyslové využití. To dává dokonalý smysl: v regionu s tak silnou průmyslovou základnou je obrovská poptávka po systémech pro řízení výroby, automatizaci, logistiku a kontrolu kvality. Firmy, které tyto systémy vyvíjejí nebo implementují, mají doma přirozeného zákazníka.
Další kategorií jsou firmy poskytující IT služby – správa sítí, cloudové řešení, kybernetická bezpečnost. S rostoucím počtem firem v regionu roste i poptávka po těchto službách a Jihlava dokáže zákazníkům nabídnout servis s osobním přístupem, který velké pražské IT firmy často nemohou nebo nechtějí poskytovat.
A pak jsou tady firmy, které si Jihlavu vybraly jednoduše proto, že jejich zakladatel odtud pochází a nechce odcházet jinam. Tenhle motiv se podceňuje, ale je velmi silný. Spousta talentovaných lidí by ráda zůstala doma nebo se vrátila – pokud mají možnost budovat smysluplnou kariéru nebo vlastní firmu bez nutnosti přestěhování do Prahy.
Bylo by naivní psát o rozvoji technologií v Jihlavě bez zmínky o fenoménu vzdálené práce. COVID-19 pandemie v letech 2020 a 2021 způsobila revoluci v tom, kde a jak lidé pracují. A Jihlava z toho profituje dodnes.
Před pandemií bylo pro IT specialistu nebo vývojáře velmi obtížné pracovat pro velkou technologickou firmu a přitom bydlet v Jihlavě. Buď musel dojíždět, nebo se přestěhovat. Dnes je situace úplně jiná. Tisíce lidí pracují plně nebo částečně na dálku pro firmy v Praze, Brně nebo dokonce v zahraničí – a přitom bydlí v Jihlavě, kde jsou nižší náklady na bydlení, klidnější prostředí a lepší kvalita života podle jejich vlastního měřítka.
Tenhle trend má pro Jihlavu zásadní dopad. Do města přitéká kupní síla lidí s nadprůměrnými platy, kteří utrácejí místně – v restauracích, obchodech, za rekonstrukce bytů. Zároveň tito lidé přinášejí zkušenosti, konexe a způsob myšlení, který dále posouvá místní prostředí. Jsou to přesně ti lidé, kteří chodí na místní networkingové akce, zakládají komunitní projekty nebo investují do místních startupů.
Není náhoda, že v posledních letech výrazně vzrostl zájem o bydlení v Jihlavě. Ceny nemovitostí sice stouply (jako ostatně všude), ale stále jsou výrazně přijatelnější než v Praze nebo Brně. Pro mladý pár nebo rodinu, která může pracovat na dálku, je Jihlava čím dál atraktivnější volbou.
Technologie se neodehrávají ve vzduchoprázdnu – potřebují infrastrukturu. A tady musíme být k Jihlavě fér a říct, že některé věci ještě nedosahují úrovně, na jakou jsou technologické firmy zvyklé ve velkých městech.
Internetové připojení je v centru města a v nových průmyslových zónách na velmi dobré úrovni. Optická vlákna a rychlé připojení jsou dostupné pro firmy i domácnosti. Ale ve starší zástavbě nebo na okrajích města může být situace horší – to je problém, který Jihlava sdílí s většinou českých měst mimo velkoměsta.
Kancelářské prostory jsou dostupné a cenově přijatelné, ale výběr špičkových, moderně vybavených kancelářských budov je omezený. Firma, která je zvyklá na pražský nebo brněnský standard prémiových kancelářských parků, v Jihlavě nenajde stejnou nabídku. To se postupně mění – nové projekty vznikají – ale tempo je pomalejší.
Dopravní infrastruktura je naopak silnou stránkou. Dálnice D1, dobrá železniční spojení s Prahou i Brnem a relativně klidná dopravní situace ve městě samotném jsou výhody, které se rychle ukáží každému, kdo zkusil dojíždět do práce v Praze.
Přímé mezinárodní letecké spojení chybí – nejbližší letiště jsou v Brně a v Praze. Pro firmy s mezinárodními aktivitami je to komplikace, ale ne nepřekonatelná. Vlakem z Jihlavy do pražského letiště se dostanete za přijatelnou dobu, a navíc – v éře videohovorů a online spolupráce je potřeba fyzicky cestovat výrazně nižší než dřív.
Technologické firmy si stále více uvědomují, že nestačí nabídnout zaměstnancům jen dobrý plat. Lidé chtějí žít v místě, kde se cítí dobře – kde mají přírodu, kulturní vyžití, bezpečné ulice a funkční komunitu. A tady Jihlava boduje způsobem, který ji odlišuje od přeplněných velkoměst.
Jihlava leží na okraji Vysočiny, jednoho z nejkrásnějších přírodních regionů České republiky. Lesy, rybníky, cyklostezky a turistické trasy jsou doslova za rohem. Pokud pracujete v IT a máte možnost pracovat z domova nebo si flexibilně nastavit pracovní dobu, je tohle nesmírná výhoda. Ranní výběh v lese, odpolední kolo na cyklostezce, víkend na chatě – to vše je v dosahu bez nutnosti hodin strávených v autě.
Kulturně nabízí Jihlava poměrně bohatý program na město své velikosti. Divadlo, kino, galerie, festival dokumentárních filmů Ji.hlava (který má mezinárodní renomé a přitahuje filmové nadšence z celého světa) – to jsou věci, které v regionálním centru nejsou samozřejmostí. Pro lidi z kulturního nebo kreativního sektoru, kteří se přesunují do menších měst, je tohle důležité.
A pak je tady prostě lidský rozměr. V Jihlavě se lidé stále ještě znají. Networkingová akce v menším městě má jiný charakter než v Praze – je osobnější, méně formální, snáze se navazují skutečné vztahy. Pro podnikatele a freelancery, kteří vědí, jak důležitá je kvalita vztahů a důvěra, je tohle velká výhoda.
Bylo by nečestné malovat Jihlavu jako technologický ráj bez výzev. Existují oblasti, kde město zaostává a kde bude ještě hodně práce.
Odliv mozků zůstává reálným problémem. Nejtalentovanější absolventi jihlavských škol stále velmi často odcházejí do Prahy nebo Brna, protože tam vidí lepší příležitosti, vyšší platy a pestřejší sociální život. Aby se tento trend obrátil, nestačí jen říct „Jihlava je super místo“ – musí vzniknout konkrétní pracovní příležitosti a musí se zlepšit vnímání města jako místa s perspektivou.
Ekosystém financování pro startupy je v Jihlavě velmi limitovaný. Venture kapitál, business andělé, seed fondy – to vše existuje v Praze nebo Brně, ale v Jihlavě jsou tyto zdroje financování vzácné. Firma, která chce rychle růst a potřebuje investici, se dříve či později bude muset obrátit jinam. To neznamená, že firma v Jihlavě nemůže být, ale její zakladatel musí být připraven na to, že část svého času bude trávit budováním vztahů ve větších centrech.
Nabídka technologických talentů je stále relativně omezená. Velká technologická firma, která hledá desítky nebo stovky vývojářů, v Jihlavě narazí na limity místního trhu práce. To se dá řešit – vzdálenou prací, přiláláním lidí odjinud, spoluprací s univerzitami – ale vyžaduje to aktivní přístup.
Vnímání a image jsou svým způsobem také výzvou. Jihlava dosud není automaticky spojována s technologiemi. Když řeknete „Jihlava“, lidé si vybaví Vysočinu, přírodu, nebo třeba hokej. Tohle vnímání se mění, ale pomalu. Budování reputace technologického centra trvá roky.
Přestože Jihlava nemá hvězdný status technologického centra, čísla naznačují pozitivní trend. Počet registrovaných IT firem v jihlavském okrese v posledních pěti letech roste. Průměrné mzdy v technologickém sektoru v regionu se přibližují celostátnímu průměru, i když stále zaostávají za Prahou. Zájem o technické obory na jihlavských středních školách roste – a to je signál, který se projeví za pět až deset let, až tato generace vstoupí na trh práce.
Kraj Vysočina jako celek také výrazně zvyšuje výdaje na podporu inovací a technologického rozvoje. Programy na podporu podnikání, dotace pro firmy investující do digitalizace, podpora spolupráce mezi školami a firmami – to jsou věci, které se dělají systematicky a jejichž výsledky se teprve začínají projevovat.
Důležitý kontext: Jihlava se nevydává cestou závodu s Prahou nebo Brnem. To by byl boj, který nemůže vyhrát. Místo toho buduje vlastní identitu – místa, kde se kvalita života snoubí s reálnými pracovními příležitostmi v technologickém sektoru, kde jsou nižší náklady a kde je stále možné být člověkem, ne jen anonymním článkem velkoměstského soukolí.
Termín „průmysl 4.0″ se možná zdá jako módní buzzword, ale pro Jihlavu má velmi konkrétní obsah. Automatizace výroby, digitalizace procesů, umělá inteligence v průmyslovém prostředí – to vše přichází do jihlavských továren a mění povahu práce.
Bosch a další velké firmy v regionu investují obrovské prostředky do automatizace a robotizace svých provozů. To na jedné straně mění strukturu pracovních míst – některé rutinní pozice zanikají – ale na druhé straně vytváří novou poptávku po lidech, kteří umí programovat, servisovat a řídit robotické systémy. Tohle je přesně ten druh transformace, na který Jihlava musí reagovat – a zdá se, že si to uvědomuje.
Vznikají rekvalifikační programy, spolupráce firem se školami na přizpůsobení učebních plánů, projekty financované z evropských fondů zaměřené na digitální dovednosti pracovní síly. Cesta je dlouhá, ale první kroky jsou vidět.
V tomhle kontextu má Jihlava šanci stát se místem, kde se průmyslová tradice potká s moderními technologiemi – ne jako protiklady, ale jako přirozené spojence. Průmyslové know-how plus digitální dovednosti je kombinace, která může být v budoucnu velmi ceněná.
Předpovídat budoucnost je ošemetné, ale určité obrysy jsou viditelné. Pokud Jihlava udrží současné tempo a klíčové trendy se nezlomí, je realistické očekávat, že za deset let bude toto město:
To samozřejmě není zaručené. Záleží na rozhodnutích místních politiků, na tom, zda firmy v regionu budou nadále investovat, na schopnosti přilákat a udržet talenty a na vnějších faktorech, které nikdo z nás nemůže ovlivnit.
Ale základy jsou solidní. A to, co se v Jihlavě odehrává, není náhodné. Je to výsledek let práce, investic a postupné změny myšlení – a teprve teď začíná být zvenku vidět.
Jihlava není Silicon Valley. Není to ani Brno ani Praha. Je to středně velké české město, které si postupně buduje vlastní technologickou identitu, a to způsobem, který je autentický, udržitelný a pro místní lidi skutečně smysluplný.
Proč o ní začíná být slyšet? Protože se skládá dohromady řada věcí najednou: silná průmyslová základna, která se digitalizuje; vzdělávací instituce, které reagují na potřeby trhu; rostoucí komunita IT profesionálů a podnikatelů; chytré vedení města; a boom vzdálené práce, který přilákal nové obyvatele s novými nápady a energií.
Není to příběh o hvězdném vzestupu. Je to příběh o pomalé, houževnaté práci na budování lepšího místa k životu a podnikání. A takové příběhy bývají nakonec ty nejtrvanlivější.
Sledujte Jihlavu. Za pár let možná budete říkat, že jste to věděli dřív než ostatní.
zpět
Ing. David Pavelka
Čapkova 322
582 91 Světlá nad Sázavou
IČ 87496828 | DIČ CZ8605173269
+420 731 784 982
info@dpavelka.cz