Přístupnost webu: Pro úřady, školy a instituce

Stav informací k 21. září 2026

Web obce, školy, knihovny nebo příspěvkové organizace je pro mnoho lidí prvním místem, kde hledají informace. Kdy je svoz odpadu, jak podat žádost o parkovací kartu, co bude zítra k obědu ve školní jídelně nebo kdy začíná zápis do první třídy. Pokud web nejde přečíst, ovládat nebo pochopit, část lidí se k informaci nedostane vůbec. Buď zavolá na úřad, nebo to vzdá.

Přístupnost webu řeší právě tohle: aby web mohli používat všichni, včetně lidí, kteří nevidí, špatně vidí, neslyší, nemohou ovládat myš nebo mají potíže s porozuměním složitému textu. Pro veřejné instituce v Česku navíc nejde o dobrovolné vylepšení, ale o zákonnou povinnost.

V tomto průvodci najdete:

• srozumitelné vysvětlení, co přístupnost znamená a pro koho je důležitá,
• přehled aktuálních právních povinností s odkazy na ověřitelné zdroje,
• nejčastější chyby na webech úřadů a škol a návod, jak je opravit,
• postup, jak web otestovat pomocí nástroje WAVE a jednoduchých ručních testů,
• stručný checklist pro pravidelnou kontrolu.

Co je přístupnost webu

Přístupnost webu (anglicky web accessibility, často zkracováno jako a11y) znamená, že web je navržený, naprogramovaný a naplněný obsahem tak, aby ho mohli používat lidé s různými schopnostmi, na různých zařízeních a v různých situacích.

Nejde o zvláštní verzi webu „pro postižené“. Jde o způsob, jakým se běžný web staví a hlavně jak se do něj každý den vkládá obsah. Velká část přístupnosti totiž nezávisí na programátorovi, ale na redaktorovi, který na web nahrává aktuality, dokumenty a fotografie.

Jednoduchý praktický test

Než se pustíme do pravidel, zkuste si odpovědět na několik otázek o svém webu:

• Dokáže člověk, který ovládá počítač jen klávesnicí, vyplnit a odeslat formulář pro přihlášení psa?
• Zjistí nevidomý uživatel se čtečkou obrazovky, kdy je svoz bioodpadu, když je harmonogram vložený jako obrázek?
• Přečte si senior se zhoršeným zrakem jídelníček, když si text v prohlížeči zvětší na dvojnásobek?
• Pochopí člověk s lehkým mentálním postižením, co má udělat, aby přihlásil dítě na příměstský tábor?
• Dá se web pohodlně používat na mobilu za slunečného dne venku?

Pokud jste u některé otázky zaváhali, přesně tam začíná práce na přístupnosti.

Čtyři principy přístupnosti

Zákon i technické normy stavějí na čtyřech principech. Česká úprava v § 4 zákona č. 99/2019 Sb. požaduje, aby instituce své weby a aplikace zpřístupnila tak, že je pro uživatele, zejména pro osoby se zdravotním postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními.

V praxi to znamená:

• Vnímatelnost – obsah musí být možné vnímat více než jedním smyslem. Obrázek potřebuje textový popis, video titulky, text dostatečný kontrast vůči pozadí.
• Ovladatelnost – web musí jít ovládat i bez myši, třeba klávesnicí, hlasem nebo spínačem. Uživatel musí mít dost času a nic na stránce by nemělo nečekaně blikat nebo samo ujíždět.
• Srozumitelnost – texty jsou napsané jasně, navigace se chová předvídatelně a formuláře srozumitelně vysvětlí, co se po uživateli chce a kde udělal chybu.
• Stabilita (v anglických materiálech robustness) – web je technicky postavený tak, aby s ním spolehlivě fungovaly prohlížeče i asistivní technologie, například čtečky obrazovky.

Přístupnost není tlačítko „verze pro slabozraké“

Na řadě obecních webů najdete v záhlaví tlačítka pro zvětšení písma, „kontrastní verzi“ nebo celou lištu s ikonkou vozíčkáře. Tyto prvky mohou být pro někoho příjemné, ale přístupnost samy o sobě nezajistí. Pokud má web nepopsané obrázky, formuláře bez popisků a dokumenty ve formě naskenovaných obrázků, žádná lišta to neopraví.

Lidé s postižením navíc obvykle používají vlastní nástroje, které znají a mají nastavené: zvětšení v prohlížeči nebo operačním systému, čtečku obrazovky, vlastní barevné schéma. Nejvíc jim pomůže web, který s těmito nástroji spolupracuje, ne web, který jim nabízí vlastní náhradu.

Pro koho je přístupnost webu důležitá

Často se říká, že přístupnost je „pro nevidomé“. To je jen malá část pravdy. Podle výběrového šetření Českého statistického úřadu mělo v roce 2024 přibližně 15 % obyvatel Česka starších 15 let dlouhodobé zdravotní omezení v běžném životě, tedy zhruba 1,3 milionu lidí. Více než polovinu z nich tvořili senioři nad 65 let.

Jinými slovy: skoro každý sedmý dospělý obyvatel má nějaké dlouhodobé zdravotní omezení a velká část z nich patří k lidem, kteří s obecním úřadem komunikují nejčastěji.

Lidé se zrakovým postižením

• Nevidomí používají čtečku obrazovky (například NVDA, JAWS, VoiceOver nebo TalkBack), která jim obsah stránky předčítá syntetickým hlasem nebo zobrazuje na braillském řádku. Pohybují se po stránce klávesnicí, skáčou po nadpisech, odkazech a formulářových polích. Potřebují, aby obrázky měly textový popis, odkazy smysluplné názvy a stránka logickou strukturu.
• Slabozrací si obsah zvětšují, často na 200 až 400 %, nebo používají zvětšovací software. Potřebují dostatečný kontrast, text, který se při zvětšení nerozpadne, a rozvržení, které nevyžaduje posouvání do stran.
• Lidé s poruchou barvocitu nerozliší některé barvy. Pokud je v kalendáři akcí „zeleně volno, červeně obsazeno“ a nic jiného, informaci nedostanou.

Lidé se sluchovým postižením

Neslyšící a nedoslýchaví potřebují titulky u videí, přepisy zvukových záznamů a alternativu k telefonickému kontaktu, třeba e-mail nebo formulář. Pro část neslyšících od narození je mateřským jazykem český znakový jazyk a psaná čeština je pro ně druhým jazykem. Proto pro ně hraje velkou roli i srozumitelnost textu.

Lidé s pohybovým postižením

Kdo nemůže používat myš, ovládá počítač klávesnicí, hlasem, speciálním spínačem nebo pohledem očí. Potřebuje, aby všechny prvky šly ovládat klávesnicí, aby bylo vidět, kde se právě nachází (takzvaný fokus), a aby klikací plochy nebyly miniaturní.

Lidé s kognitivním postižením a poruchami učení

Sem patří lidé s mentálním postižením, s dyslexií, s poruchami pozornosti nebo lidé po úrazu hlavy či cévní mozkové příhodě. Potřebují jednoduchý jazyk, jasnou strukturu, předvídatelnou navigaci a dostatek času. Velmi jim pomáhá, když úřad nepíše „žádost se podává ve lhůtě stanovené příslušným ustanovením“, ale „žádost podejte do 30. června“.

Senioři

Se stárnutím se běžně zhoršuje zrak, sluch, jemná motorika i schopnost rychle se zorientovat v novém prostředí. Senior nemusí mít žádný průkaz osoby se zdravotním postižením, a přesto narazí na stejné bariéry: drobné šedé písmo, malá tlačítka, složité menu a formulář, který po chybě smaže všechno vyplněné.

Dočasná a situační omezení

Přístupnost pomáhá i lidem, kteří žádné trvalé omezení nemají:

• rodiči, který drží v jedné ruce dítě a v druhé telefon,
• člověku se zlomenou rukou v sádře,
• řidiči autobusu, který si o přestávce na mobilu na slunci hledá úřední hodiny,
• cizinci, který se teprve učí česky a používá automatický překladač,
• komukoli, kdo sleduje video v tramvaji bez sluchátek a potřebuje titulky.

Co z přístupnosti má samotná instituce

Přístupnost není jen povinnost vůči uživatelům. Přináší i praktické výhody:

• Méně telefonátů a návštěv kvůli jednoduchým dotazům. Když lidé najdou informace sami, ušetří čas úředníkům i sobě.
• Lepší dohledatelnost ve vyhledávačích. Správné nadpisy, popisy obrázků, smysluplné názvy odkazů a skutečný text místo obrázků pomáhají i vyhledávačům pochopit obsah stránky.
• Lepší web na mobilu. Přístupný web je obvykle i dobře použitelný na malé obrazovce.
• Méně právních a reputačních rizik. Instituce, která má web v pořádku a pravdivé prohlášení o přístupnosti, nemusí řešit podněty, nápravná opatření ani negativní medializaci.

Právní rámec: co musí veřejné instituce splnit

Upozornění: Tato část shrnuje platnou právní úpravu k datu aktualizace článku. Nejde o právní stanovisko. V hraničních případech, například když si nejste jisti, zda jste povinným subjektem, se obraťte přímo na Digitální a informační agenturu nebo na právníka.

Zákon č. 99/2019 Sb. a evropská směrnice

Základním předpisem je zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Zapracovává do českého práva směrnici (EU) 2016/2102 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru a svěřuje dohled Digitální a informační agentuře.

Povinnosti platí už několik let. Pro weby zveřejněné před nabytím účinnosti zákona se pravidla uplatňují od 23. září 2020, pro novější weby od 23. září 2019 a pro mobilní aplikace od 23. června 2021. Žádné přechodné období tedy dnes už neběží.

Kdo je povinným subjektem

Zákon vymezuje povinné subjekty v § 3 poměrně široce. Patří mezi ně stát, kraje a obce, právnické osoby zřízené zákonem, dále právnické osoby zřízené státem nebo samosprávou pro uspokojování potřeb obecného zájmu, pokud jsou převážně veřejně financované nebo řízené, a také dobrovolné svazky obcí, vysoké školy, školy a školská zařízení. Výslovně vyjmuté jsou Česká televize a Český rozhlas.

V praxi se zákon týká například:

• obcí, měst, městysů, městských částí a krajů,
• ministerstev, úřadů a dalších státních institucí,
• příspěvkových organizací obcí a krajů (knihovny, muzea, galerie, divadla, kulturní domy, technické služby, domovy pro seniory, nemocnice zřizované krajem),
• dobrovolných svazků obcí a jejich webů (například mikroregionů),
• mateřských, základních, středních, vyšších odborných a vysokých škol a školských zařízení.

Zvláštní pravidlo pro školy

U škol platí důležité upřesnění. Podle § 3 odst. 3 zákona jsou školy a školská zařízení povinným subjektem jen u obsahu, který musí na svém webu zveřejňovat podle jiného právního předpisu v rámci výkonu veřejné správy nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Co to znamená pro ředitele školy:

• Přístupný musí být především obsah, který škola zveřejňuje na webu ze zákona. Typicky jde o povinně zveřejňované informace podle zákona č. 106/1999 Sb. a o informace, které školské předpisy ukládají zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (například kritéria přijímacího řízení).
• Fotogalerie ze školního výletu nebo článek o vánoční besídce do této povinné části formálně nepatří.
• V praxi je ale oddělování „povinného“ a „nepovinného“ obsahu nepraktické. Šablona webu, navigace a formuláře jsou společné pro všechno. Doporučujeme proto řešit přístupnost celého webu.

Pozor také na soukromé školy. Výklad se v minulosti vyvíjel: soukromé školské právnické osoby nejprve dostaly informaci, že povinným subjektem nejsou, později se ale Ministerstvo vnitra po konzultaci s Evropskou komisí přiklonilo k výkladu, že se zákon vztahuje i na ně.

Technický standard: EN 301 549 a WCAG 2.1 na úrovni AA

Zákon sám nevyjmenovává konkrétní technické požadavky. Odkazuje na harmonizovanou evropskou normu, na kterou byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku EU. Web, který ji splňuje, se považuje za přístupný.

Touto normou je EN 301 549. Její webová část přebírá mezinárodní pravidla WCAG (Web Content Accessibility Guidelines) na úrovni A a AA. Digitální a informační agentura (DIA) vydává k zákonu metodický pokyn. Jeho aktuální verze 1.7 s revizí z července 2025 pracuje s normou EN 301 549 V3.2.1, tedy s pravidly WCAG 2.1.

Pro praxi si stačí zapamatovat: cílem je splnit kritéria WCAG 2.1 na úrovni A a AA. Úroveň AAA je nad rámec povinností.

Novinka ze září 2026: EN 301 549 V4.1.1 a WCAG 2.2

V září 2026 vyšla nová verze normy EN 301 549 V4.1.1. Podle evropského centra AccessibleEU je její hlavní změnou to, že jako měřítko pro weby, software a digitální dokumenty přebírá WCAG 2.2 místo WCAG 2.1.

Právní požadavek se tím ale automaticky nezměnil. Dokud Evropská komise novou verzi formálně neuvede v Úředním věstníku EU, zůstává referenční normou EN 301 549 V3.2.1 z roku 2021, postavená na WCAG 2.1 AA.

Pro weby veřejné správy to znamená:

• dnes je závazným měřítkem stále WCAG 2.1 AA,
• při zadávání nového webu nebo redesignu je rozumné požadovat rovnou WCAG 2.2 AA, protože přechod je jen otázkou času,
• WCAG 2.2 přidává šest nových kritérií na úrovních A a AA. Týkají se toho, aby prvek se zaměřením nebyl zakrytý, aby šlo nahradit přetahování, minimální velikosti klikacích ploch, konzistentního umístění nápovědy, zamezení opakovanému zadávání stejných údajů a přístupného přihlašování.

Pro běžný obecní nebo školní web jsou z nových kritérií nejdůležitější dvě: dostatečně velká tlačítka a odkazy (minimálně 24 × 24 CSS pixelů nebo dostatečný odstup od sousedních prvků) a to, aby fixní hlavička nebo cookie lišta nezakrývala prvek, na který se uživatel právě přesunul klávesnicí.

Na co se zákon nevztahuje

Zákon obsahuje několik výjimek. Nevztahuje se například na:

• mapy a související on-line služby; u map určených k navigaci ale musí instituce nabídnout přístupné náhradní řešení,
• archiválie a za určitých podmínek na znázornění položek sbírek kulturního dědictví,
• živě vysílané audio a video,
• obsah převzatý z jiného zdroje, který instituce nefinancuje, nevytváří ani nemá pod kontrolou,
• předtočená videa a zvukové záznamy zveřejněné před 23. zářím 2020.

Praktický příklad: živý přenos zasedání zastupitelstva pod výjimku spadá. Jakmile ale obec záznam zveřejní na webu jako video ke zhlédnutí, jde o předtočený záznam a výjimka pro živé vysílání se na něj nevztahuje.

U map si všimněte důležité věci: pokud mapa slouží k navigaci (například „jak se k nám dostanete“), musíte nabídnout přístupnou alternativu. Obvykle stačí adresa v textu, popis cesty z nejbližší zastávky a informace o bezbariérovém vstupu.

Nepřiměřená zátěž: výjimka, ne výmluva

Zákon v § 7 připouští, že instituce zajistí přístupnost v míře, která jí nezpůsobí nepřiměřenou zátěž. Při posouzení musí zohlednit svou velikost, povahu a zdroje a porovnat odhadované náklady s přínosem pro uživatele, zejména pro lidi se zdravotním postižením. Počítá se i s tím, jak často a jak dlouho se daná stránka nebo aplikace používá.

Kdo se na nepřiměřenou zátěž odvolá, musí pokud možno nabídnout náhradní řešení, jak se k obsahu dostat.

Jak s tím zacházet rozumně:

• Nepřiměřenou zátěž je potřeba skutečně posoudit a zdokumentovat. Obecná věta „jsme malá obec“ nestačí.
• Výjimka se vztahuje na konkrétní část obsahu nebo funkci, ne na celý web.
• Náklady na to, aby redaktor psal alternativní texty nebo nahrával dokumenty jako text místo skenu, jen těžko obstojí jako nepřiměřená zátěž. Jde o běžnou práci s obsahem.
• Náhradní řešení musí být skutečně dostupné: telefon, e-mail nebo osobní asistence s rozumnou lhůtou odpovědi.

Prohlášení o přístupnosti

Každý povinný subjekt musí podle § 8 zákona zveřejnit v přístupném formátu prohlášení o přístupnosti a průběžně ho aktualizovat. Prohlášení musí obsahovat:

• informaci, v jakém rozsahu web požadavky splňuje,
• důvody, proč některé požadavky nesplňuje, a případné náhradní řešení,
• postup pro případ, že má někdo podezření na nesplnění požadavků, včetně možnosti podat podnět státním orgánům.

Instituce, která spravuje více webů, může podle výkladu DIA zvolit ze dvou možností: samostatné prohlášení na každém webu, nebo jedno společné prohlášení na jednom z webů, na které ostatní weby odkazují. U mobilních aplikací se zveřejňuje jedno souhrnné prohlášení.

DIA na svém webu nabízí vzorové prohlášení o přístupnosti, poznámky k jeho vyplnění a Průvodce prohlášením o přístupnosti. Používejte je, struktura prohlášení má odpovídat evropskému vzoru.

Nejčastější chyby v prohlášení:

• prohlášení tvrdí „plně v souladu“, ale web má zjevné chyby,
• chybí datum posledního přezkoumání nebo je několik let staré,
• prohlášení je jen jako naskenované PDF, tedy samo o sobě nepřístupné,
• chybí kontakt, kam hlásit problémy, nebo je uvedený jen telefon,
• odkaz na prohlášení je schovaný tak, že ho nikdo nenajde (doporučujeme odkaz v patičce každé stránky).

Podnět k nápravě

Uživatelé mají právo se ozvat. Podle § 9 zákona může každý podat instituci podnět k nápravě, pokud má důvodné podezření, že její web nebo aplikace požadavky nesplňuje. Na podání a vyřízení podnětu se obdobně použijí pravidla pro vyřizování petic.

Připravte si proto jednoduchý interní postup: kdo podnět přijme, kdo posoudí problém, kdo zajistí opravu u dodavatele a kdo odpoví.

Kdo kontroluje a co hrozí

Kontrolu dříve vykonávalo Ministerstvo vnitra. Od 1. dubna 2023 ji převzala Digitální a informační agentura.

Pokud DIA při kontrole zjistí nedostatky, uloží instituci opatření k nápravě. Lhůta pro nápravu nesmí být podle § 11 zákona delší než šest měsíců.

Samotný zákon č. 99/2019 Sb. v aktuálním znění neobsahuje pokutu za to, že web není přístupný. To ale neznamená, že nedodržení nemá následky:

• DIA zveřejňuje obecné výsledky kontrol,
• nesplnění uložených opatření k nápravě je dalším porušením povinností,
• kontrolní řád umožňuje sankcionovat nespolupráci při samotné kontrole,
• nepřístupný web může být předmětem stížnosti k veřejnému ochránci práv a mediální pozornosti.

Hlavní důvod, proč přístupnost řešit, ale není strach z kontroly. Nepřístupný web obce nebo školy vylučuje část občanů, rodičů a žáků z informací, na které mají nárok.

Zákon č. 424/2023 Sb.: týká se i vás?

Od 28. června 2025 je účinný ještě zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který se často plete se zákonem o přístupnosti webů. Zapracovává evropský akt o přístupnosti (European Accessibility Act) a jeho gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Tento zákon míří hlavně na podnikatele: výrobce a prodejce vybraných výrobků (počítače, telefony, platební a samoobslužné terminály, čtečky e-knih) a poskytovatele vybraných služeb (elektronické obchodování, bankovnictví, elektronické komunikace, e-knihy, některé služby osobní dopravy).

Pro úřady, školy a příspěvkové organizace je relevantní hlavně nepřímo:

• když instituce nakupuje výrobky nebo služby, které zákon pokrývá (například samoobslužný terminál na úřadě nebo systém pro on-line prodej vstupenek od dodavatele),
• když příspěvková organizace sama provozuje službu, která by mohla spadat do jeho působnosti, například on-line prodej zboží nebo vstupenek. V takovém případě doporučujeme situaci konzultovat s MPO nebo s právníkem, protože posouzení závisí na konkrétním modelu.

Web obce nebo školy jako takový se řídí zákonem č. 99/2019 Sb.

Veřejné zakázky

Přístupnost je nejlevnější řešit už při zadání. Zákon o zadávání veřejných zakázek ukládá zadavatelům zohlednit v technické specifikaci přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, pokud má předmět zakázky sloužit lidem a nebrání tomu objektivní okolnosti.

Metodický pokyn DIA obsahuje i vzorové smluvní ustanovení pro zajištění přístupnosti digitálních služeb. Využijte ho při objednávce nového webu, aplikace, rezervačního systému nebo redakčního systému.

Jak si stojí české veřejné weby: data z kontrol DIA

Užitečný pohled na realitu nabízí zpráva DIA o monitorování přístupnosti za roky 2022 až 2024. Jen v roce 2024 agentura hodnotila 468 webových stránek, drtivou většinu tvořily weby obcí a měst.

Nejčastěji porušovaná kritéria WCAG za celé sledované období:

1. 1.4.3 Kontrast (minimální) – 715 zjištěných nesouladů,
2. 4.1.2 Název, role, hodnota (správné označení ovládacích prvků) – 673,
3. 1.3.1 Informace a vztahy (struktura a sémantika obsahu) – 586,
4. 2.4.4 Účel odkazu – 581,
5. 1.1.1 Netextový obsah (alternativní texty) – 280.

Zpráva popisuje i typické příčiny. U kontrastu šlo nejčastěji o málo odlišené barvy textu a pozadí, zejména u tlačítek a nadpisů, a o text na barevném přechodu nebo fotografii. U obrázků DIA nejčastěji narážela na chybějící alternativní texty u ikon, schémat a bannerů.

Zajímavý je i vývoj souladu prohlášení o přístupnosti se skutečností. V roce 2024 odpovídalo prohlášení skutečnému stavu u 56,6 % kontrolovaných subjektů, což je výrazné zlepšení oproti předchozím letům. I tak ale u více než 40 % subjektů přetrvávaly nedostatky.

Česko v tom není výjimkou. Organizace WebAIM každoročně testuje domovské stránky milionu nejnavštěvovanějších webů světa. Podle zprávy WebAIM Million mělo v roce 2026 automaticky zjistitelné chyby 95,9 % domovských stránek a průměr vzrostl na 56,1 chyby na stránku. Šest typů chyb – nízký kontrast textu, chybějící alternativní text, chybějící popisky formulářů, prázdné odkazy, prázdná tlačítka a chybějící jazyk dokumentu – přitom tvoří 96 % všech nálezů.

Dobrá zpráva z toho plyne jedna: většina problémů se opakuje a dá se opravit systematicky. Když vyřešíte šest až osm nejčastějších chyb, posunete web výrazně dopředu.

Nejčastější chyby na webech úřadů a škol a jak je opravit

U každé chyby najdete, jak vypadá v praxi, proč vadí, jak ji opravit a co k ní ukáže nástroj WAVE.

1. Nízký kontrast textu

Jak to vypadá v praxi: Světle šedý text na bílém pozadí v patičce webu. Bílý nápis na světle zelené ploše v barvách obce. Text přes fotografii náměstí v hlavním banneru. Tlačítko „Odeslat“ v pastelové barvě.

Proč to vadí: Lidé se zhoršeným zrakem, senioři a kdokoli na mobilu na slunci text nepřečtou nebo ho luští s námahou.

Jak to opravit:

• Běžný text musí mít kontrastní poměr alespoň 4,5 : 1, velký text (zhruba od 24 px, tučný od 18,7 px) alespoň 3 : 1.
• Ikony, okraje formulářových polí a další grafické ovládací prvky potřebují kontrast alespoň 3 : 1 vůči okolí.
• Text přes fotografii umístěte na neprůhledný nebo dostatečně tmavý podklad.
• Nejúčinnější je upravit barvy v šabloně webu. Jedna změna v nastavení barev opraví stovky míst najednou.
• Barvy z logotypu a vizuálního stylu obce nemusíte měnit, jen je používejte tam, kde kontrast vyhoví (například tmavší odstín pro text, světlejší pro dekorativní plochy).

Co ukáže WAVE: Kategorii Contrast Errors (chyby kontrastu). V záložce Contrast můžete jednotlivé kombinace barev přímo vyzkoušet a upravit, dokud nevyhoví.

2. Chybějící nebo nevhodné alternativní texty obrázků

Jak to vypadá v praxi: Pozvánka na obecní ples vložená jen jako obrázek plakátu. Harmonogram svozu odpadu jako fotografie tabulky. Alternativní text „IMG_2045.jpg“ nebo „obrázek“. Logo v záhlaví bez popisu, které je zároveň odkazem na úvodní stránku.

Proč to vadí: Čtečka obrazovky obrázek nepřečte. Nevidomý uživatel se buď nedozví nic, nebo uslyší nesmyslný název souboru.

Jak to opravit:

• Informativní obrázek (graf, plakát, mapa se značkou) potřebuje alternativní text, který předá stejnou informaci. U plakátu: „Obecní ples, sobota 14. února 2026 od 20 hodin, sál kulturního domu, hraje kapela Pohoda, vstupné 200 Kč.“
• Ještě lepší je důležité údaje z plakátu napsat i do textu aktuality. Pomůže to všem, i vyhledávačům.
• Obrázek, který je odkazem (logo, ikona), popište podle cíle: „Obec Lhota – úvodní stránka“, ne „logo“.
• Dekorativní obrázek (ozdobný proužek, ilustrační fotka bez informace) má mít prázdný alternativní text, aby ho čtečka přeskočila. V Gutenbergu stačí pole „Alternativní text“ nechat prázdné.
• Fotogalerie z akce nepotřebuje u každé fotky román. Stačí stručný popis galerie a u významných fotek krátký popis.
• Tabulky a harmonogramy nevkládejte jako obrázek. Vytvořte je jako skutečnou tabulku nebo text.

Co ukáže WAVE: Chybu Missing alternative text (chybějící alternativní text) nebo Linked image missing alternative text (obrázek v odkazu bez textu). Upozornění Suspicious alternative text signalizuje podezřelý text, například název souboru. WAVE ale nepozná, jestli je váš popis výstižný. To musí posoudit člověk.

3. Prázdné a nesrozumitelné odkazy a tlačítka

Jak to vypadá v praxi: Ikony sociálních sítí bez textu. Tlačítko s lupou pro vyhledávání bez popisu. Šipky „předchozí/další“ u fotogalerie. Deset odkazů „více“, „zde“ nebo „číst dál“ pod sebou.

Proč to vadí: Uživatelé čteček obrazovky si často nechají vypsat seznam všech odkazů na stránce. Deset odkazů „více“ jim neřekne nic. U prázdného tlačítka čtečka oznámí jen „tlačítko“ a uživatel neví, co udělá.

Jak to opravit:

• Každý odkaz a tlačítko musí mít název, který dává smysl i samostatně: „Harmonogram svozu odpadu 2026 (PDF, 120 kB)“ místo „stáhnout zde“.
• U ikon doplňte skrytý text nebo atribut aria-label, například „Facebook obce Lhota“ nebo „Hledat“.
• U odkazů na soubory uvádějte formát a velikost.
• Pokud se odkaz otevírá do nového okna, uveďte to.

Co ukáže WAVE: Chyby Empty link (prázdný odkaz) a Empty button (prázdné tlačítko), upozornění Redundant link (nadbytečný odkaz) nebo Suspicious link text (podezřelý text odkazu, například „zde“).

4. Chybná struktura nadpisů

Jak to vypadá v praxi: Redaktor zvýrazní nadpis jen tučným písmem a větší velikostí, ale technicky jde o běžný odstavec. Nebo naopak použije nadpis úrovně 4 jen proto, že se mu líbí jeho velikost. Na stránce chybí hlavní nadpis H1, nebo jich je pět.

Proč to vadí: Uživatelé čteček obrazovky se po stránce pohybují skoky mezi nadpisy, podobně jako když vidící člověk přelétne text očima. Bez nadpisů musí poslouchat celou stránku od začátku. Správné nadpisy navíc pomáhají vyhledávačům pochopit obsah.

Jak to opravit:

• Každá stránka má jeden hlavní nadpis H1. Ve WordPressu je to obvykle název příspěvku nebo stránky, v textu proto začínejte nadpisem H2.
• Hlavní části mají H2, jejich podčásti H3. Úrovně nepřeskakujte.
• Nadpisy vkládejte blokem Nadpis, ne zvětšením a ztučněním písma v odstavci.
• Vzhled nadpisů má řešit šablona, ne redaktor.

Co ukáže WAVE: V záložce Structure (struktura) uvidíte osnovu nadpisů. Upozornění Skipped heading level (přeskočená úroveň nadpisu) a Possible heading (text, který vypadá jako nadpis, ale není jím) a chybu Empty heading (prázdný nadpis). Osnovu nadpisů zobrazí i Gutenberg v panelu Přehled dokumentu.

5. Formuláře bez popisků a se špatnými chybovými hlášeními

Jak to vypadá v praxi: Kontaktní formulář, kde je název pole jen jako šedý text uvnitř políčka („Vaše jméno“), který po kliknutí zmizí. Chybová hláška „Formulář obsahuje chyby“ bez upřesnění. Povinná pole označená jen červenou hvězdičkou. Po odeslání s chybou se smaže všechno vyplněné.

Proč to vadí: Čtečka obrazovky nepozná, k čemu pole slouží. Senior zapomene, co měl do pole napsat, když nápověda zmizela. Člověk s dyslexií nenajde, kde udělal chybu.

Jak to opravit:

• Každé pole má viditelný popisek (label), který je technicky propojený s polem.
• Zástupný text uvnitř pole (placeholder) nenahrazuje popisek. Může sloužit jen jako příklad formátu.
• Povinná pole označte textem „povinné“ nebo vysvětlete význam hvězdičky nad formulářem.
• Chybová hláška musí říct, které pole je špatně a jak chybu opravit: „Telefon zadejte ve tvaru 123 456 789.“
• Po chybě zachovejte vyplněné údaje.
• U polí jako jméno, e-mail, telefon nebo adresa umožněte automatické vyplnění prohlížečem.
• Pokud formulář používá ochranu proti robotům (CAPTCHA), zvolte variantu, která nevyžaduje přepisování zdeformovaného textu ani výběr obrázků.

Co ukáže WAVE: Chybu Missing form label (chybějící popisek formuláře), případně Multiple form labels nebo Orphaned form label (popisek, který není propojený s polem). Chybová hlášení po odeslání formuláře musíte otestovat ručně.

6. Web nejde ovládat klávesnicí nebo není vidět, kde se uživatel nachází

Jak to vypadá v praxi: Rozbalovací menu se otevře jen při najetí myší. Cookie lišta nejde zavřít klávesnicí. Po stisku klávesy Tab není na stránce vidět žádné zvýraznění. Vyskakovací okno s aktualitou „uvězní“ uživatele, který se z něj nedostane.

Proč to vadí: Pro lidi, kteří nepoužívají myš, je taková stránka nepoužitelná. Když nevidí fokus, jsou jako řidič v mlze bez světel.

Jak to opravit:

• Všechny odkazy, tlačítka, menu, záložky, galerie a formuláře musí jít ovládat klávesnicí (Tab, Shift+Tab, Enter, mezerník, šipky).
• Pořadí, ve kterém se prvky postupně zvýrazňují, musí odpovídat logice stránky.
• Zvýraznění fokusu musí být jasně viditelné. Pokud ho designér v šabloně vypnul, nechte ho vrátit.
• Na začátek stránky patří odkaz „Přeskočit na obsah“, aby uživatel nemusel pokaždé procházet celé menu.
• Fixní hlavička ani cookie lišta nesmí zakrývat prvek, na kterém je fokus.

Co ukáže WAVE: Záložka Tab order ukazuje pořadí prvků při procházení klávesnicí. Samotné ovládání ale WAVE neotestuje. Tady je nutný ruční test, který popisujeme níže.

7. Nepřístupné dokumenty: skeny na úřední desce a PDF bez struktury

Jak to vypadá v praxi: Na elektronické úřední desce visí vyhlášky, usnesení zastupitelstva a oznámení jako naskenované obrázky v PDF. Školní řád je PDF vytištěné a znovu naskenované. Rozpočet obce je obrázek tabulky z Excelu.

Proč to vadí: Naskenovaný dokument je pro čtečku obrazovky jen obrázek. Nevidomý člověk nezjistí nic. Slabozraký si text nezvětší bez ztráty kvality. Vyhledávač obsah nenajde.

Jak to opravit:

• Dokumenty vytvářejte v textovém editoru a ukládejte přímo do PDF, neskenujte vytištěné papíry.
• V textovém editoru používejte styly nadpisů, skutečné seznamy a tabulky s označeným záhlavím.
• Při ukládání do PDF zapněte volbu pro zachování struktury dokumentu (tagované PDF) a vyplňte název a jazyk dokumentu.
• Pokud musíte zveřejnit podepsaný sken, přidejte k němu textovou verzi se stejným obsahem.
• U krátkých oznámení zvažte, zda nestačí obsah napsat rovnou jako text na webové stránce.

DIA při důkladných kontrolách prověřuje i přiložené soubory: zda je dokument čitelný pro čtečky obrazovky a zda má správně nastavené nadpisy, seznamy a popisky tabulek.

Co ukáže WAVE: WAVE testuje jen webové stránky, ne obsah PDF. Pro dokumenty použijte kontrolu přístupnosti v programu, ve kterém dokument vytváříte, nebo specializovaný nástroj pro kontrolu PDF. DIA pro tento účel používala nástroj axes PDF checker.

8. Informace sdělená jen barvou

Jak to vypadá v praxi: Rezervační kalendář tělocvičny, kde zelená znamená volno a červená obsazeno. Graf čerpání rozpočtu s pěti barevnými čarami bez popisků. Odkazy v textu odlišené jen barvou bez podtržení.

Proč to vadí: Lidé s poruchou barvocitu, nevidomí i lidé s černobílým výtiskem informaci ztratí.

Jak to opravit:

• Barvu vždy doplňte textem, ikonou nebo vzorem: „Volno“, „Obsazeno“.
• V grafech používejte popisky přímo u dat a k důležitým grafům připojte tabulku nebo krátké slovní shrnutí.
• Odkazy v textu podtrhávejte, nebo zajistěte, aby se od okolního textu lišily ještě jinak než barvou.

Co ukáže WAVE: Tuto chybu automaticky nerozpozná. Pomůže ruční kontrola, například zobrazení stránky ve stupních šedi.

9. Chybějící nebo špatně nastavený jazyk stránky

Jak to vypadá v praxi: V kódu stránky není uvedeno, že jde o češtinu, nebo je tam omylem angličtina ze šablony. Stránka pro ukrajinské obyvatele je v ukrajinštině, ale kód tvrdí, že je česká.

Proč to vadí: Čtečka obrazovky čte text s výslovností podle nastaveného jazyka. Česká věta přečtená anglickou výslovností je nesrozumitelná. Chybné nastavení komplikuje i automatický překlad.

Jak to opravit:

• Ve WordPressu zkontrolujte v Nastavení → Obecné, že je jazyk webu nastaven na češtinu. Šablona pak obvykle doplní lang="cs-CZ" sama.
• Cizojazyčné stránky a delší cizojazyčné pasáže označte příslušným jazykem.
• Pokud jazyk v kódu přesto chybí, jde o jednorázovou opravu šablony u dodavatele.

Co ukáže WAVE: Chybu Language missing or invalid (chybějící nebo neplatný jazyk).

10. Videa bez titulků a zvukové záznamy bez přepisu

Jak to vypadá v praxi: Záznam zasedání zastupitelstva bez titulků. Video s informacemi o zápisu do první třídy, kde ředitelka mluví do kamery. Podcast knihovny bez přepisu.

Proč to vadí: Neslyšící a nedoslýchaví se k obsahu nedostanou. Titulky ocení i lidé, kteří si video pouštějí bez zvuku.

Jak to opravit:

• K předtočeným videím s mluveným slovem doplňte titulky. Automaticky vytvořené titulky jsou dobrý začátek, ale před zveřejněním je projděte a opravte, zejména jména a čísla.
• K zvukovým záznamům připojte textový přepis.
• Pokud video obsahuje důležité informace jen v obraze (například tabulku na plátně), popište je v textu pod videem.
• U záznamu zastupitelstva zveřejněte i zápis nebo usnesení v přístupném textovém formátu.

Co ukáže WAVE: Upozornění YouTube video nebo HTML5 video or audio s připomínkou, že je potřeba ověřit titulky. Jejich kvalitu musíte zkontrolovat sami.

11. Tabulky vytvořené jako obrázek nebo použité pro rozvržení

Jak to vypadá v praxi: Jídelníček školní jídelny jako fotka papíru z nástěnky. Rozvrh hodin jako obrázek z rozvrhového programu. Úřední hodiny zarovnané pomocí tabulky bez záhlaví.

Proč to vadí: Obrázek čtečka nepřečte. U tabulky bez označeného záhlaví uživatel čtečky neví, ke kterému dni nebo sloupci údaj patří.

Jak to opravit:

• Jídelníček vkládejte jako text nebo skutečnou tabulku. Alergeny uveďte textem.
• V Gutenbergu vložte blok Tabulka a v nastavení bloku zapněte sekci záhlaví.
• Tabulky nepoužívejte k rozvržení stránky.
• Složité tabulky raději rozdělte na několik jednodušších.

Co ukáže WAVE: Upozornění Layout table (tabulka použitá pro rozvržení) nebo chybu Empty table header (prázdné záhlaví tabulky). V kategorii Structural Elements uvidíte, zda má tabulka označené záhlaví.

12. Automaticky se pohybující obsah a rušivé prvky

Jak to vypadá v praxi: Hlavní banner s pěti aktualitami, který se sám posouvá každé tři sekundy a nejde zastavit. Běžící text s upozorněním na uzavírku silnice. Vyskakovací okno s anketou hned po otevření webu.

Proč to vadí: Lidé s poruchou pozornosti se nesoustředí. Lidé, kteří čtou pomaleji, nestihnou text dočíst. Uživatele čtečky obrazovky může obsah, který se mění, úplně zmást.

Jak to opravit:

• Obsah, který se pohybuje déle než pět sekund, musí jít zastavit, pozastavit nebo skrýt.
• Zvažte, zda je karusel vůbec potřeba. Důležitá upozornění (uzavírka, havárie vody) patří do statického, dobře viditelného boxu.
• Vyskakovací okna omezte na minimum a zajistěte, aby šla zavřít klávesnicí.
• Nic nesmí blikat víc než třikrát za sekundu.

Co ukáže WAVE: Některé prvky označí jako upozornění, ale pohyb a jeho ovládání musíte posoudit ručně.

13. Web se rozpadá při zvětšení nebo na mobilu

Jak to vypadá v praxi: Po zvětšení textu na 200 % se texty překrývají. Na úzkém displeji je nutné posouvat stránku do stran. Tabulka s úředními hodinami přetéká mimo obrazovku. Tlačítka jsou tak malá a blízko sebe, že se nedají trefit prstem.

Proč to vadí: Slabozrací a senioři si obsah zvětšují. Na mobilu dnes čte web velká část návštěvníků.

Jak to opravit:

• Text musí jít zvětšit na 200 % bez ztráty obsahu nebo funkcí.
• Při šířce 320 CSS pixelů (což odpovídá zvětšení na 400 % na běžném monitoru) se obsah musí přeskládat do jednoho sloupce bez vodorovného posouvání. Výjimkou jsou například rozsáhlé tabulky nebo mapy.
• Nezakazujte zvětšení stránky gesty na mobilu.
• Tlačítka a odkazy dělejte dostatečně velké a s odstupem.

Co ukáže WAVE: Tento problém WAVE neodhalí. Otestujte ho ručně zvětšením v prohlížeči (Ctrl a +) a na mobilu.

14. Spoléhání na „přístupnostní lištu“ nebo automatický doplněk

Jak to vypadá v praxi: Instituce si pořídí doplněk, který na web přidá ikonu s nabídkou úprav písma a kontrastu, a v prohlášení o přístupnosti pak uvede, že web je „plně přístupný“.

Proč to vadí: Takové doplňky neopraví chybějící popisky, nepřístupné dokumenty ani špatnou strukturu. Někdy se dokonce střetávají se čtečkami obrazovky, které uživatelé používají. Prohlášení, které neodpovídá skutečnosti, je samo o sobě porušením zákona.

Jak to opravit:

• Chyby opravujte přímo v šabloně a v obsahu.
• Pokud doplněk už máte, ověřte, že nepřekáží čtečkám obrazovky a ovládání klávesnicí.
• Prohlášení o přístupnosti zakládejte na skutečném testování.

15. Nesrozumitelný úřední jazyk

Jak to vypadá v praxi: „Žadatel je povinen předložit doklady prokazující splnění podmínek stanovených v § 12 odst. 3 písm. b) příslušného nařízení ve lhůtě dle předchozího odstavce.“

Proč to vadí: Takovému textu nerozumí nejen lidé s kognitivním postižením, ale ani velká část ostatních občanů. Výsledkem jsou dotazy, chybně podané žádosti a zbytečná práce.

Jak to opravit:

• Začněte tím nejdůležitějším: co má člověk udělat, do kdy a kde.
• Pište krátké věty a používejte běžná slova. Odborný termín vysvětlete.
• Dlouhý postup rozdělte do očíslovaných kroků.
• Odkaz na paragraf uveďte jako doplňující informaci, ne jako hlavní sdělení.
• U důležitých životních situací zvažte i verzi ve snadném čtení.

Srozumitelnost textu je z velké části nad rámec úrovně AA, ale v praxi patří k tomu nejužitečnějšímu, co může úřad pro své občany udělat.

Situace z praxe podle typu instituce

Obecní a městský úřad

Na webu obce se nejčastěji opakují tyto problémy:

• Elektronická úřední deska plná skenů. Řešení: vytvářet dokumenty jako textové PDF, u skenů s podpisem přikládat textovou verzi.
• Hlášení rozhlasu jen jako zvukový záznam. Řešení: ke každému hlášení připojit text. Pro neslyšící je to jediná možnost, jak se o hlášení dozvědět.
• Harmonogram svozu odpadu jako obrázek. Řešení: textový seznam termínů nebo tabulka.
• Formuláře ke stažení jen jako naskenovaný papír. Řešení: formulář v editovatelném a přístupném formátu, ideálně i možnost vyplnění on-line.
• Kontakty na úředníky jen jako obrázek e-mailové adresy (kvůli ochraně před spamem). Řešení: e-mail jako text, spam řešit filtrem.
• Uzavírky a havárie jen v posuvném banneru. Řešení: statický box s upozorněním nahoře na stránce.

Doporučení pro malé obce: většina problémů vzniká při vkládání obsahu, ne v šabloně. Krátké proškolení lidí, kteří web obvykle spravují, přinese víc než drahý redesign.

Škola a školské zařízení

• Jídelníček jako fotka nástěnky. Řešení: textový jídelníček s alergeny. Ocení ho rodiče dětí s alergiemi i rodiče se zrakovým postižením.
• Informace o zápisu a přijímacím řízení jen v PDF plakátu. Řešení: hlavní údaje (termín, místo, potřebné dokumenty) napsat přímo na webovou stránku a PDF nabídnout jako doplněk.
• Kritéria přijímacího řízení jako sken podepsaného dokumentu. Jde o obsah, který spadá pod zákonné povinnosti školy, proto zde přístupnost opravdu nepodceňujte.
• Elektronická přihláška nebo rezervační systém od externího dodavatele. Řešení: při výběru systému požadovat soulad s WCAG a otestovat ho klávesnicí.
• Videa z akcí školy bez titulků. U videí s mluveným komentářem titulky doplňte.

Tip: zapojte do kontroly webu starší žáky v rámci informatiky. Test klávesnicí a kontrola nástrojem WAVE jsou dobré praktické úlohy a zároveň žáky učí, jak má vypadat kvalitní web.

Knihovna, muzeum, galerie, divadlo, kulturní dům

• Prodej vstupenek přes externí systém s nepřístupným výběrem sedadel. Řešení: požadovat přístupné řešení od dodavatele a nabídnout náhradní možnost rezervace e-mailem nebo telefonem.
• Program akcí jen jako grafický plakát. Řešení: program jako textový seznam s datem, časem a místem.
• Chybí informace o bezbariérovém přístupu do budovy. Nejde přímo o přístupnost webu, ale lidé s postižením tuto informaci na webu hledají jako první. Uveďte, zda je vstup bezbariérový, zda je k dispozici výtah, indukční smyčka nebo bezbariérové WC.
• Digitalizované sbírky. Pokud znázornění sbírkového předmětu nejde zpřístupnit bez narušení jeho autenticity, může se uplatnit zákonná výjimka. Doprovodné texty, navigace a vyhledávání ale přístupné být musí.

Příspěvkové organizace v sociální a zdravotní oblasti

Domovy pro seniory, pečovatelské služby nebo nemocnice mají mezi svými klienty i jejich blízkými vysoký podíl lidí se zdravotním omezením. Zaměřte se hlavně na:

• velký a kontrastní text,
• jednoduchý jazyk v informacích o přijetí, cenách a návštěvách,
• kontaktní údaje jako text, ne jako obrázek,
• přístupné formuláře žádostí.

Jak testovat přístupnost webu: WAVE a další nástroje

Proč nestačí jen automatický test

Automatické nástroje jsou dobrý začátek, ale neodhalí všechno. Nepoznají, zda je alternativní text výstižný, zda má odkaz smysluplný cíl, zda formulář správně hlásí chyby nebo zda web jde ovládat klávesnicí. Doporučený postup je proto kombinace:

1. automatická kontrola (WAVE, případně další nástroje),
2. rychlý ruční test (klávesnice, zvětšení, mobil),
3. kontrola dokumentů,
4. pokud je to možné, test se skutečnými uživateli nebo odborný audit.

I DIA při svých kontrolách kombinuje oba přístupy. Pro zjednodušené kontroly používala mimo jiné nástroje Accessibility Insights, axe a WAVE a ve svých častých dotazech WAVE i Accessibility Insights for Web výslovně doporučuje.

Co je WAVE a jak ho použít

WAVE (Web Accessibility Evaluation Tool) je bezplatný nástroj organizace WebAIM. Používat ho můžete dvěma způsoby:

• Webová verze na adrese wave.webaim.org: zadáte adresu stránky a WAVE ji zanalyzuje.
• Rozšíření do prohlížeče (Chrome, Firefox, Edge): spustíte ho přímo na otevřené stránce. Hodí se i pro stránky za přihlášením nebo pro formuláře po odeslání.

Důležité omezení: WAVE vždy testuje jen jednu konkrétní stránku. Nestačí zkontrolovat úvodní stránku. Vyberte si reprezentativní vzorek, například:

• úvodní stránku,
• výpis aktualit a detail jedné aktuality,
• úřední desku,
• kontakty,
• stránku s formulářem,
• stránku s tabulkou (jídelníček, úřední hodiny, rozpočet),
• stránku s videem nebo fotogalerií,
• prohlášení o přístupnosti,
• výsledky vyhledávání.

Jak číst výsledky WAVE

Po spuštění WAVE uvidíte v levém panelu souhrn a na stránce barevné ikony. Výsledky jsou rozdělené do kategorií:

• Errors (červené) – chyby, které téměř jistě znamenají problém. Například chybějící alternativní text, prázdný odkaz nebo formulářové pole bez popisku. Tyto opravte jako první.
• Contrast Errors – chyby kontrastu textu. Druhá priorita, obvykle je opravíte úpravou barev v šabloně.
• Alerts (žluté) – upozornění na možné problémy. Nemusí jít o chybu, ale je potřeba je posoudit. Například podezřelý alternativní text, přeskočená úroveň nadpisu nebo odkaz na PDF.
• Features (zelené) – prvky, které přístupnost podporují, například obrázek s alternativním textem nebo propojený popisek formuláře. Zkontrolujte, zda je jejich obsah smysluplný.
• Structural Elements (modré) – nadpisy, seznamy a oblasti stránky. Pomáhají zkontrolovat strukturu.
• ARIA (fialové) – technické atributy pro asistivní technologie. Posuzuje je spíše dodavatel webu.

Užitečné záložky:

• Details – seznam všech nálezů. Kliknutím na položku se zvýrazní místo na stránce.
• Reference – vysvětlení, co nález znamená a jak ho opravit, včetně odkazu na příslušné kritérium WCAG.
• Structure – osnova nadpisů a oblastí stránky.
• Tab order – pořadí, ve kterém se prvky procházejí klávesnicí.
• Contrast – přehled chyb kontrastu a nástroj pro vyzkoušení jiných barev.

Užitečný trik: tlačítkem pro vypnutí stylů (Styles) si zobrazíte stránku bez grafiky. Uvidíte, v jakém pořadí obsah vnímá čtečka obrazovky a zda dává smysl.

Nula chyb ve WAVE neznamená přístupný web. Znamená jen, že automatický nástroj nenašel chyby, které umí najít. Proto vždy pokračujte ručním testem.

Ruční test za 15 minut

Tento jednoduchý test zvládne každý redaktor bez technických znalostí:

1. Test klávesnicí (5 minut). Odložte myš. Klávesou Tab procházejte stránku odshora dolů, Shift+Tab vás vrátí zpět, Enter aktivuje odkaz. Vidíte vždy, kde jste? Dostanete se do všech položek menu? Zavřete cookie lištu? Vyplníte a odešlete formulář?
2. Test zvětšení (3 minuty). Zvětšete stránku v prohlížeči na 200 % (Ctrl a +). Je všechno čitelné? Nepřekrývají se texty? Nemusíte posouvat stránku do stran?
3. Test mobilem (3 minuty). Otevřete web na telefonu. Trefíte tlačítka? Přečtete tabulku úředních hodin? Najdete kontakt?
4. Test bez obrázků a barev (2 minuty). Projděte si alternativní texty (ve WAVE v kategorii Features). Dávají smysl bez obrázku? Zobrazte si stránku ve stupních šedi. Je všechno pochopitelné i bez barev?
5. Test dokumentů (2 minuty). Otevřete několik PDF z úřední desky. Jde v nich označit text myší? Pokud ne, je to sken a pro čtečku obrazovky je nepřístupný.

Test se čtečkou obrazovky

Pokud chcete jít dál, vyzkoušejte bezplatnou čtečku obrazovky NVDA (pro Windows) nebo vestavěný VoiceOver (macOS, iPhone) či TalkBack (Android). Na začátku to bude neobvyklé, ale už po krátké době si všimnete, jak zní nepopsané obrázky, odkazy „více“ nebo formulář bez popisků.

Testování se skutečnými uživateli a odborný audit

Nejcennější zpětnou vazbu získáte od lidí, kteří asistivní technologie používají každý den. Obraťte se na místní organizace lidí se zdravotním postižením nebo na specializované firmy. Odborný audit doporučujeme vždy před spuštěním nového webu a pak přibližně jednou za dva roky nebo při větší změně.

Jak zavést přístupnost v instituci krok za krokem

Krok 1: Určete odpovědnou osobu

Přístupnost webu musí mít svého „majitele“. V malé obci to bude starosta nebo pracovník, který spravuje web, ve škole zástupce ředitele nebo správce ICT, ve větší instituci oddělení komunikace. Tato osoba:

• koordinuje opravy s dodavatelem,
• aktualizuje prohlášení o přístupnosti,
• vyřizuje podněty uživatelů,
• hlídá pravidelné kontroly.

Krok 2: Zjistěte současný stav

• Otestujte vzorek stránek nástrojem WAVE a ručně podle návodu výše.
• Zkontrolujte vzorek dokumentů na úřední desce.
• Sepište nálezy do jednoduché tabulky: co je špatně, kde, kdo to opraví (redaktor, nebo dodavatel) a s jakou prioritou.

Krok 3: Rozdělte chyby podle toho, kdo je opraví

• Chyby šablony (kontrast, jazyk stránky, ovládání menu klávesnicí, viditelný fokus, formuláře, cookie lišta) řeší dodavatel webu. Vyžádejte si od něj harmonogram opravy.
• Chyby obsahu (alternativní texty, nadpisy, odkazy, dokumenty, tabulky) řeší redaktoři. Tady pomůže školení a jednoduchá pravidla.

Krok 4: Proškolte redaktory

Krátké praktické školení na hodinu až dvě, zaměřené na konkrétní redakční systém, vyřeší většinu problémů s obsahem. Připravte redaktorům jednostránkový tahák:

• každý obrázek s informací potřebuje popis,
• nadpisy vkládej blokem Nadpis, ne zvětšeným písmem,
• odkaz musí říkat, kam vede,
• dokumenty neskenuj, ukládej je z editoru jako PDF se strukturou,
• tabulky a harmonogramy piš jako text, ne jako obrázek,
• piš krátce a srozumitelně.

Krok 5: Upravte smlouvy a zadávací dokumentaci

• Při objednávce nového webu, aplikace nebo systému požadujte soulad s normou EN 301 549 a WCAG 2.1 AA, s výhledem na WCAG 2.2 AA.
• Využijte vzorové smluvní ustanovení z metodického pokynu DIA.
• Požadujte, aby dodavatel před předáním doložil výsledek testování přístupnosti.
• Zahrňte do smlouvy povinnost opravit zjištěné chyby přístupnosti v rámci servisní podpory.
• Ověřte, že redakční systém umožňuje redaktorům zadávat alternativní texty, nadpisy a záhlaví tabulek.

Krok 6: Aktualizujte prohlášení o přístupnosti

• Vycházejte ze vzoru DIA.
• Uveďte skutečný stav, včetně známých nedostatků a termínu jejich nápravy.
• Doplňte datum posledního přezkoumání.
• Uveďte kontakt pro hlášení problémů (e-mail i telefon).
• Odkaz umístěte do patičky každé stránky.

Krok 7: Kontrolujte pravidelně

Přístupnost není jednorázový projekt. Každý týden přibývá nový obsah. Doporučený rytmus:

• průběžně: redaktor zkontroluje nový obsah před zveřejněním,
• čtvrtletně: rychlá kontrola nástrojem WAVE na vzorku stránek,
• ročně: ruční test, kontrola dokumentů a aktualizace prohlášení o přístupnosti,
• při redesignu nebo změně dodavatele: odborný audit.

Checklist pro kontrolu přístupnosti webu

Checklist můžete vytisknout a používat při pravidelné kontrole. Vychází z nejčastějších chyb zjištěných při kontrolách DIA a z požadavků WCAG 2.1 AA.

Povinnosti

• Prohlášení o přístupnosti je zveřejněné, aktuální a odpovídá vzoru DIA.
• Odkaz na prohlášení je v patičce každé stránky.
• Prohlášení obsahuje kontakt pro podněty a informaci o možnosti obrátit se na DIA.
• Instituce má určenou osobu odpovědnou za přístupnost a postup pro vyřizování podnětů.
• Smlouva s dodavatelem webu obsahuje požadavky na přístupnost.

Text a barvy

• Kontrast běžného textu je alespoň 4,5 : 1, velkého textu alespoň 3 : 1.
• Informace nejsou sdělené jen barvou.
• Text jde zvětšit na 200 % bez ztráty obsahu.
• Při úzké obrazovce se obsah přeskládá bez posouvání do stran.
• Jazyk stránky je v kódu nastaven na češtinu.

Obrázky a média

• Informativní obrázky mají výstižný alternativní text.
• Dekorativní obrázky mají prázdný alternativní text.
• Plakáty a pozvánky mají důležité údaje i v textu.
• Předtočená videa s mluveným slovem mají titulky.
• Zvukové záznamy (například hlášení rozhlasu) mají textový přepis.

Struktura a navigace

• Každá stránka má jeden nadpis H1 a logickou hierarchii dalších nadpisů.
• Odkazy mají srozumitelné názvy, žádné samostatné „zde“ nebo „více“.
• Ikony a tlačítka bez textu mají textový popis.
• Na začátku stránky je odkaz „Přeskočit na obsah“.
• Web nabízí více způsobů, jak najít obsah (menu, vyhledávání, mapa stránek).

Ovládání

• Celý web jde ovládat klávesnicí, včetně menu, cookie lišty a formulářů.
• Fokus je vždy dobře viditelný a nic ho nezakrývá.
• Pohyblivý obsah (karusel, běžící text) jde zastavit.
• Tlačítka a odkazy jsou dostatečně velké a jdou trefit na mobilu.

Formuláře

• Každé pole má viditelný a propojený popisek.
• Povinná pole jsou označena textem nebo vysvětlenou značkou.
• Chybové hlášky říkají, co je špatně a jak to opravit.
• Po chybě zůstanou vyplněné údaje zachované.
• Ochrana proti robotům nevyžaduje přepisování textu z obrázku ani luštění obrázků.

Dokumenty a tabulky

• Dokumenty na úřední desce nejsou jen naskenované obrázky.
• PDF mají strukturu (nadpisy, seznamy, tabulky) a vyplněný název a jazyk.
• Tabulky jsou skutečné tabulky s označeným záhlavím, ne obrázky.
• Jídelníčky, harmonogramy a úřední hodiny jsou v textové podobě.

Srozumitelnost

• Důležité informace jsou na začátku textu.
• Texty používají krátké věty a běžná slova.
• Postupy jsou rozdělené do očíslovaných kroků.

Testování

• Vzorek stránek byl zkontrolován nástrojem WAVE a všechny položky v kategoriích Errors a Contrast Errors jsou opravené.
• Proběhl ruční test klávesnicí, zvětšením a na mobilu.
• Byl zkontrolován vzorek dokumentů ke stažení.

Časté dotazy k přístupnosti webu

Musí být přístupný i web malé obce s 200 obyvateli?

Ano. Zákon se vztahuje na všechny územní samosprávné celky bez ohledu na velikost. Velikost a zdroje obce hrají roli jen při posouzení nepřiměřené zátěže, a to u konkrétních částí obsahu, ne u celého webu.

Stačí, když nám dodavatel webu potvrdí, že šablona je přístupná?

Nestačí. Přístupná šablona je nutný základ, ale velkou část chyb vytvářejí redaktoři při vkládání obsahu. I na bezchybné šabloně může být úřední deska plná nepřístupných skenů.

Je povinná úroveň WCAG AAA?

Není. Požadavek odpovídá úrovni A a AA. Některá kritéria úrovně AAA se ale vyplatí zohlednit dobrovolně, například srozumitelnost textu.

Platí už WCAG 2.2?

Norma EN 301 549 V4.1.1, která WCAG 2.2 přebírá, vyšla v září 2026. Do doby jejího uvedení v Úředním věstníku EU však zůstává právně rozhodující WCAG 2.1 AA. Při objednávce nového webu doporučujeme požadovat rovnou WCAG 2.2 AA.

Co když nám někdo pošle podnět, že web není přístupný?

Podnět vyřiďte obdobně jako petici. Posuďte problém, zajistěte opravu nebo náhradní řešení a odpovězte. Podnět berte jako užitečnou zpětnou vazbu, ne jako útok.

Hrozí za nepřístupný web pokuta?

Zákon č. 99/2019 Sb. v aktuálním znění pokutu za samotnou nepřístupnost webu nestanoví. DIA ale při kontrole uloží opatření k nápravě s lhůtou nejvýše šest měsíců. Nepřístupný web navíc znamená reputační riziko a může vést ke stížnostem.

Jsou povinné i sociální sítě obce?

Profil obce na Facebooku nebo Instagramu není web, který obec sama spravuje, protože platformu ovládá někdo jiný. Obsah, který tam obec vkládá, by ale měl být co nejpřístupnější: alternativní texty u obrázků, titulky u videí, text místo plakátu. A hlavně: důležité informace nesmí být jen na sociálních sítích, vždy je zveřejněte i na přístupném webu.

Kde najdu oficiální metodiku?

Na webu Digitální a informační agentury v sekci Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací. Najdete tam metodický pokyn, vzor prohlášení o přístupnosti, časté dotazy a zprávy o výsledcích kontrol.

Užitečné zdroje

• Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací – aktuální znění v e-Sbírce.
• Digitální a informační agentura – sekce o přístupnosti: metodický pokyn, vzor prohlášení o přístupnosti, časté dotazy, výsledky kontrol. Kontakt: pristupnost@dia.gov.cz.
• Design systém gov.cz – komponenty a pravidla pro weby veřejné správy.
• WCAG 2.1 a WCAG 2.2 – originální pravidla na webu W3C.
• WAVE – bezplatný nástroj pro automatickou kontrolu.
• Accessibility Insights for Web – bezplatné rozšíření prohlížeče s automatickými i řízenými ručními testy.
• Ministerstvo průmyslu a obchodu – informace k zákonu č. 424/2023 Sb..
• AccessibleEU – evropské centrum pro přístupnost s aktualitami k normě EN 301 549.

Závěr

Přístupnost webu není technická záležitost pro programátory ani formalita kvůli kontrole. Je to základní podmínka toho, aby se obec, škola nebo kulturní instituce mohla spolehlivě domluvit se všemi svými občany, rodiči, žáky a návštěvníky.

Dobrá zpráva je, že většina problémů se opakuje a dobře se řeší. Kontrast, alternativní texty, srozumitelné odkazy, správné nadpisy, formuláře s popisky a dokumenty místo skenů pokrývají velkou část toho, co kontroly DIA na českých veřejných webech nacházejí. Začněte rychlým testem nástrojem WAVE a klávesnicí, proškolte redaktory, domluvte opravu šablony s dodavatelem a aktualizujte prohlášení o přístupnosti. Pak už jde hlavně o to, aby se přístupnost stala běžnou součástí každodenní práce s webem.